top of page

PENCAST listopad 2023 - texty

darujme logo.jpeg
Sbírka PEN klubu na Darujme.cz.jpeg

Vážení a milí příznivci PEN klubu, vítáme vás při poslechu či čtení našeho listopadového PENcastu. Hned

v úvodu s vámi sdílíme radost z toho, že primátor Prahy Bohuslav Svoboda a ministr kultury Martin Baxa udělili záštitu nad Cenou Karla Čapka pro rok 2024. Porota o laureátovi či laureátce dosud nerozhodla, její verdikt budeme znát až koncem listopadu. Cena bude udělena 11. ledna příštího roku v rezidenci primátora. 

Jsme rádi, že navzdory některým škarohlídům činnost našeho PEN klubu úspěšně pokračuje, výbor pracuje a každý z jeho členů přichází s nějakou iniciativou a zhostí se potřebných úkolů. I když na tom finančně stále nejsme nejlépe, důvěřujeme, podporujeme se a věříme, že v roce 2025 oslavíme 100 let naší činnosti

a Český PEN klub bude nadále pokračovat. Podali jsme žádost o grant na ministerstvu kultury

na připravované akce v roce 2024, např. k 110. výročí narození básníka a výtvarníka Jiřího Koláře,

na výstavu asi tří set překladů knih z rozsáhlého díla Bohumila Hrabala, nebo na festival k 80. výročí narození a k 30. výročí úmrtí písničkáře, hudebníka a básníka Karla Kryla. Děkujeme všem, kdo se

o prosperitu Českého PEN klubu starají, i těm, kdo ho finančně a morálně podporují.

image001.jpg
congres.png

Co je nového v Mezinárodním P.E.N. 

V čerstvé poště nám přistály dva dopisy z Londýna: V jednom dosavadní předsedkyně Olha Mukha sumarizuje výsledky 89. kongresu, který se v září konal on-line a o kterém jsme zde referovali minule.

Ve druhém nám sděluje, že ve své funkci končí k 1. lednu. Stručný český výtah z obou dopisů naleznete zde:

Olha Mukha: Poděkování na rozloučenou a nový začátek

Drazí kolegové ze všech center PEN,

ráda bych vyjádřila srdečný dík za neuvěřitelný kus cesty, který jsme spolu urazili ve společenství PEN klubů. Jak už někteří z vás víte, na konci roku mi končí smlouva. Je to pro mne hodně závažná změna a vede mě k řadě nesnadných rozhodnutí.

Doba, kterou jsem strávila v PEN (od roku 1917) byla plná silných zážitků. Za ta léta jsem měla čest organizovat sedm kongresů, z postu poradkyně jsem postoupila k vedoucím pozicím jak v rámci kongresů, tak výborů i nově zakládaných center. Společně jsme založili více než deset center a iniciovali mnoho akcí. Nastartovali jsme podstatné procesy a obohatili PEN o nové perspektivy. Doufejme, že změny, které jsme nastartovali, jsou dlouhodobějšího charakteru a pozitivně ovlivní naše hnutí.

Ráda bych při této příležitosti vyjádřila své upřímné díky všem, kteří v tomto procesu sehráli rozhodující roli. Chtěla bych také vyjádřit vděk za pozoruhodných sedm let, které jsme spolu prožili, a rovněž za naději na další možnosti spolupráce. Odstupuji ze své současné pozice, pevně však věřím v poslání a cíle PEN a jsem upřímně vděčna za příležitost, kterou jsem dostala, a zkušenosti, které jsem zde získala. Přeji PEN to nejlepší a budu ho nadále podle svých možností podporovat. S hlubokou vděčností a vřelými pozdravy 

Olha Mukha olha.mukha@gmail.com

                                              

Závěry 89. kongresu 2023
Vážená PEN centra, milí přátelé a kolegové!

Je výborné, že se nás tolik sešlo na našem  89. kongresu na téma Pravda fikce a fiktivnost skutečnosti, který se letos konal on-line. Zaregistrovalo se na dvě stě delegátů. I když samozřejmě není nad setkání naživo, možnost propojit se takto s tolika členy PEN z celého světa pomocí internetu mi připadá vzrušující.

Vřele zdravím všechna centra a zejména mezi námi vítám naše nové členy z PEN Berlín. Vítejte ve společenství PEN – s jemnou připomínkou všem přítomným, že to třeba zní jako veliká čest, ve skutečnosti to však přináší i větší díl zodpovědnosti.

Srdečně blahopřeji ke zvolení a vítám mezi námi nové členy výboru Ege Dundar a Elisha July, stejně jako i členy znovuzvolené do funkce: Pokladníkem se stává opět Eric Lax, předsedkyní komise pro překlad a autorská práva Urtzi Urrutikoetxeaa, do Search Committee znovu nastupuje Gerardo Montoya.

Ráda bych vyjádřila velký dík Imanu Humaydanu a Davidu Francisovi za jejich dosavadní práci v předsednictvu. Doufám, že ti vážení členové PEN, kteří nebyli tentokrát zvoleni, budou příště opět kandidovat. Jak jsem řekla

v závěru kongresu, v PEN klubu je spousta práce a spoustu prostoru pro uplatnění, a období po volbách je vždy

i obdobím před volbami. Zvláště děkuji Davidu Ferrému, s nímž budeme, jak doufám, i nadále spolupracovat.

 

Výsledky voleb

Pokladník: Eric Lax (PEN America), nominated by  English PEN and PEN Canada 

Členové širšího vedení: 1. Ege Dundar (English PEN), nominated by English PEN, PEN Flanders and PEN Croatia,

2. Elisha July (PEN Zimbabwe), nominated by PEN Suisse Romand, PEN Nigeria and PEN Esperanto

Předsedkyně Komise pro překlad a jazyková práva: 1. Urtzi Urrutikoetxea (Basque PEN), nominated by Danish PEN, PEN Togo and PEN Guatemala

Search Committee: 1. Gerardo Montoya (PEN Argentina), nominated by PEN Canada and PEN Chile

 

Novinky z center: Členem Mezinárodního PEN  se stal PEN Berlin.

Změny ve statusu center

Následující PEN centra byla prohlášena za spící: (jejich činnost byla utlumena): Afar Centre, Cape Verde, Central Asia, China (Chinese Centre), China (Chinese Writers Abroad), Egypt, Hong Kong (Chinese Speaking), Ivory Coast Centre, Mongolia, North Korea (in Exile), Sardinian, Shanghai Centre, South India, Tatar Centre, Writers from Former Yugoslavia, Writers in Exile, American Centre

 

Přestala existovat tato centra: Bahrain – spící od 2017, Cameroon − spící od 2013, Israel − spící od 2013, Jamaica − spící od 2017, Pakistan − spící od 2014, Panama − spící od 2017, Russia − spící od 2022, Salta − spící od 2017, Thailand (Thai) − spící od 2017

Vyloučené centrum: Mexico – suspended in 2019

 

Tematické a regionální rezoluce. Usnesení o trestním stíhání a účelových žalobách proti účasti veřejnosti (SLAPPs)

Rezoluce navržená Výborem pro vězněné spisovatele vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucím účelovým používáním obvinění z trestného činu pomluvy a SLAPPs k umlčení a obtěžování spisovatelů a novinářů. Je čas jednat. Tuto rezoluci použijeme jako nástroj v našem globálním úsilí o zrušení trestních zákonů o pomluvě,

pro řešení SLAPPs a pro podporu pronásledovaných spisovatelů a novinářů po celém světě.

 

Rezoluce o ohrožení svobody projevu, míru a stability v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Černé Hoře a Srbsku

Tuto rezoluci navrženou Výborem spisovatelů pro mír použijeme k naléhání na orgány Bosny a Hercegoviny, Kosova, Černé Hory a Srbska, aby okamžitě ukončily oslavování válečných zločinců a přestaly stigmatizovat kritické hlasy. Usnesení nám také umožní vyzvat mezinárodní společenství, aby vyslalo jasný signál, že tlak a násilí vůči nezávislým spisovatelům a novinářům v regionu nebudou tolerovány.

 

Obě rezoluce lze dohledat na webové stránce PEN International:

RESOLUTION ON THREATS TO FREEDOM OF EXPRESSION, PEACE, AND STABILITY IN BOSNIA AND HERZEGOVINA, KOSOVO, MONTENEGRO, AND SERBIA

RESOLUTION ON CRIMINAL DEFAMATION AND STRATEGIC LAWSUITS AGAINST PUBLIC PARTICIPATION (SLAPPS)

 

Vyzýváme všechna centra, aby tato usnesení zaslala příslušným ministerstvům a ambasádám ve svých domovských zemích a aby doporučení prosazovala prostřednictvím advokacie a jejich zveřejňováním prostřednictvím svých sítí.

 

Prohlášení

Hnutí PEN také vyjádřilo svou solidaritu s íránským lidem v prohlášení podepsaném spisovateli z celého světa zastupujícími více než 90 center PEN. Odsuzujeme brutální zásah proti svobodě projevu a špatné zacházení

se spisovateli, básníky, novináři, umělci a všemi, kteří odvážně prosazují svá práva a svobody v Íránu.

https://www.pen-international.org/…dom

Pravda fikce a fiktivnost skutečnosti

89. kongres PEN International zkoumal a konfrontoval vyvíjející se představy o pravdě a realitě v našem současném světě na pozadí rostoucího přílivu dezinformací a propagandy.

PRAVDA FIKCE: Spisovatelé dokumentující realitu

V této  strhující diskusi diskutující zkoumali umění zachytit realitu prostřednictvím vyprávění. Zdůraznili roli slov

při osvětlování nejpalčivějších problémů světa a odhalování skrytých pravd.

FIKTIVNOST SKUTEČNOSTI: Misinformace a dezinformace

V digitálním věku naše závislost na online platformách podporuje rozvoj informovanosti, ale také nás vystavuje misinformacím a dezinformacím. Tento panel diskutoval o dopadu dezinformací na společnost, včetně jejich role

v konfliktech a jejich potenciálu podkopávat náš sdílený smysl pro realitu a možnosti, jak tomu lze čelit a současně chránit právo na svobodu projevu.

Zprávy po kongresu Mezinárodního PEN klubu 

Oznamujeme, že 90. mezinárodní kongres PEN se bude konat v Santiagu v Chile ve dnech 23.–28. 10 2024

PEN Chile bude hostit shromáždění delegátů 90. mezinárodního kongresu PEN v roce 2024. Chile svým bohatým literárním dědictvím významně přispělo ke světové literární scéně a je domovem nositelů Nobelovy ceny Gabriely Mistral a Pabla Nerudy. Historie země, poznamenaná politickými boji a státním převratem v roce 1973, vytváří působivé prostředí pro diskuse o paměti, literatuře a lidských právech, což j jsou aktuální témata pro Kongres

v roce 2024. Registrace bude zahájena v květnu 2024.

Po zprávách z letošního kongresu vás žádáme, abyste se podělili o své postřehy a doporučení, abychom napříště zlepšili naši práci. Podělte se s námi o svůj názor do 1. prosince 2023. Pamatujte, že vaše zpětná vazba je základem pro naše budoucí plánování!

Nakonec bych ráda poděkovala Olze Mukha, která bohužel koncem roku 2023 po pěti letech opouští PEN International. Je nám líto, že odchází z postu v kongresovém výboru a manažerky nových center, ale přejeme jí,

aby se jí v nové práci dařilo,. Doufáme, že ji brzy znovu uvidíme, protože zůstává váženou členkou PEN Ukrajiny

a tedy i globálního společenství PEN. 

Regula Venske, tajemnice Mezinárodního PEN

A možná by vůbec nevadilo si oba záznamy pročíst projít, ba dokonce pocítit zájem a zvědavost. Ač je naše České centrum všechno jiné, než liknavé, a domácí činnosti vyvíjí docela dost, zdá se, že trochu více propojenosti na problémy Mezinárodního centra by opravdu neškodilo!

Olga Walló

Protestujeme proti věznění nositelky Nobelovy ceny míru 

Mezinárodní PEN a s ním i mnohá další centra včetné Českého PENu protestují proti věznění spisovatelky, obránkyně lidských práv a nositelky Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi. P.E.N. International opakuje svou výzvu íránským úřadům, aby paní Narges Mohammadi okamžitě a bezpodmínečně propustily, stáhly všechna obvinění proti ní a urychleně ji převezly do nemocnice k lékařskému ošetření, protože mají povinnost zajistit všem lidem zbaveným svobody přístup k lékařské péči bez diskriminace.

Podle informací, které poskytla rodina spisovatelky, úřady věznice Evin minulý týden zamítly její opakované žádosti o převoz do nemocnice kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a srdečním a plicním obtížím jen proto, že odmítá nosit hidžáb. Narges Mohammadi si v současné době - po řadě nespravedlivých soudních procesů -  odpykává trest v celkové délce deseti let a devíti měsíců vězení plus 154 ran bičem. Už v srpnu 2023 vyjádřil Mezinárodní PEN. hluboké znepokojení nad dalšími odvetnými kroky íránských úřadů vůči jejím postojům a lidskoprávním aktivitám

v roce 2015. Po pěti a půl letech vězení v říjnu 2020 byla v listopadu 2021 znovu zatčena a uvězněna. 

V říjnu 2023 PEN International ocenil rozhodnutí Nobelovy komise udělit Narges Mohammadi Nobelovu cenu míru za rok 2023 jako uznání „jejího boje proti útlaku žen v Íránu a jejího boje za prosazování lidských práv a svobod

pro všechny“.

Jan Čáp

Co je nového v Českém PEN klubu

Gratulujeme Jarce Vrbové, Jiřímu Kratochvilovi a Arnoštu Goldflamovi k významným oceněním!

 

Ministr kultury Martin Baxa předával 19. října 2023 Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a Ceny ministerstva kultury v dalších uměleckých oblastech. Porota letos ocenila osm mimořádných osobností české kulturní scény, mezi nimiž je i jedna členka a dva členové Českého PEN klubu.

 

Státní cenu za literaturu letos obdržel Jiří Kratochvil, romanopisec, dramatik, esejista a novinář, autor postmoderních románů za povídkový soubor Škrtiči bohyně Kálí a s přihlédnutím k dosavadnímu dílu. Kratochvil

je označován za předního představitele postmoderny, jeho tvorba je ovlivněna magickým realismem. Je autorem několika románů, povídek, esejí, divadelních a rozhlasových her a za ně obdržel další významná ocenění – Cenu Toma Stopparda, Cenu Karla Čapka (1998), Cenu Jaroslava Seiferta a Magnesii Literu.

 

Ocenění za překladatelské dílo a celoživotní přínos ke zprostředkování norské literatury českému publiku právem náleží Jarce Vrbové, překladatelce z norštiny a angličtiny. Přeložila celou řadu děl čelných norských autorů, jedná se o desítky titulů. Jarka Vrbová už v roce 2010 obdržela za překladatelskou činnost prestižní státní titul norského krále Rytíř první třídy řádu za zásluhy. 

 

Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla převzal dramatik, herec, scenárista, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam za svůj autorský vklad do českého divadla. Jeho tvorba dramatická, literární i herecká se rozvinula do šíře. Jako režisér hostuje na řadě domácích i zahraničních scén, je jedním z nejuváděnějších českých dramatiků, hraje

ve filmu, vydává povídky a píše literaturu pro děti. Dílo Arnošta Goldflama je vždy a ve všech směrech osobní

a nezaměnitelné. 

Gratulujeme!

Podrobné informace o laureátech najdete na

https://www.divadlo.cz/?clanky=statni-ceny-a-ceny-ministerstva-kultury-pro-rok-2023

Lodička pluje

Zcela zvláštní odpoledne se konalo 11. října v Radiocafé na Vinohradské 12.

Ve prospěch PEN klubu se tam prodávala za symbolickou cenu 100 Kč knížka

s názvem LODIČKA PLUJE, zpěvníček pro starší a pokročilé.

 

Útlá, leč sličná knížka v grafické úpravě studia TRADO IMAGE, obsahuje texty Olgy Walló, které zhudebnil Jiří Hubený. Výsledek lze označit za překvapivě působivý.

Obsah sborníku byl na místě předveden a setkal se s jednoznačně příznivým ohlasem. Pořad SCÉNY Z DRUHÉ PŮLE ŽIVOTA (s přiznanou narážkou na Scény z manželského života Ingmara Bergmana) byl doprovázen titulky, zpívající dvojici Jiří Hubený a Eva Vivien Havrlová provázela komentářem Olga Walló. Prostor Radiocafé byl zvolen pro své výtečné technické parametry, a vskutku profesionální výkon při představení odvedl zvukový mistr Kuba Veselý. Sál byl zcela zaplněn, mezi hosty bylo i několik členů PEN klubu, třeba Daniela Fischerová, o jejíž nové knížce krátkých próz bude zde ještě řeč.

Na účet PEN bylo za prodej sborníku připsáno 3 200 Kč a je i nadále k dispozici

v kanceláři PEN klubu v Kolowratském paláci. 

Záznam z akce v Radiocafé najdete na 

https://www.youtube.com/watch?v=KSY02nMo8lU&t=10s 

Malostranské humoresky – 1. kompletní vydání k jubileu Karla Pecky

U příležitosti nedožitých 95. narozenin spisovatele Karla Pecky se uskutečnilo představení reedice jeho nejznámější knihy Malostranské humoresky. Jedná se o první kompletní vydání zahrnující rovněž čtyři povídky

z období po listopadu 1989, které vyšly původně v souboru Svůdnost černé barvy. Říká Karel Pecka: „Zvídavě jsem se uchýlil k Nerudovi, a když jsem nově četl jeho povídky psané před sto lety, vyvstalo zřetelně, že zaznamenávám podobný vid,

a jak velkým Mistrem on vůbec byl. Pokračoval jsem pokorně s tím, že když budou Múzy milostivé, mohlo by se mi snad podařit nastínit obraz Malé Strany po stoletém odstupu.“ Jiřina Šiklová, socioložka a Peckova kolegyně z disentu, označila Humoresky dokonce za jeho nejlepší „nevězeňské“ civilní dílo. 

Na Malou Stranu se Karel Pecka přestěhoval z panelákového sídliště v roce 1979. Jako signatář Charty 77 čelil ze strany StB častým domovním prohlídkám, což byl hlavní důvod, proč začal psát pouze kratší texty. Tak vznikly Malostranské humoresky. Veselé i vážnější, vtipné nepovrchní příběhy vyprávějící s humorem, nadsázkou i pochopením o pestrosti života na Malé Straně 80. a 90. let minulého století. Humoreskami prochází plejáda rozmanitých postav i postaviček, anonymních i slavných. Z té druhé skupiny zde potkáme třeba Ladislava Fukse a Ludvíka Vaculíka, Mloše Formana

při pražském natáčení velkofilmu Amadeus, nebo Václava Havla v polistopadové povídce Spiknutí dobrodějů. 

Prezentaci knihy byl přítomen i její ilustrátor Jiří Slíva, který originálně a vkusně svým nezaměnitelným rukopisem toto jedinečné dílo obohatil. Setkání v PEN klubu se zúčastnila také starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská či novinářka Lída Rakušanová, která v 80. letech četla ukázky z Humoresek v Rádiu Svobodná Evropa. Přítomen byl rovněž profesor Martin Hilský, jenž ocenil péči nakladatele Daniela Pagáče o odkaz Karla Pecky a s úsměvem dodal, že si užil bohatého místopisu, zvláště pak „zmínky o malostranských hospodách, které kdysi všechny důvěrně znal.“ Doslov ke knize napsal Petr Pithart

a Jan Lukeš, který uvedením knihy Malostranské humoresky a setkáním příznivců Karla Pecky v PEN klubu provázel.

Záznam z večera najdete na

https://www.youtube.com/watch?v=O4upRvB99MM

Vyšel sborník z konference Německo-česko-židovské vztahy 1938-2020

S velkou radostí sdělujeme, že konečně spatřil světlo světa dlouho očekávaný sborník z konference, která se konala v březnu minulého roku pod titulem Německo-česko-židovské vztahy 1938-2020.

Vydání podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Svobodný stát Sasko, Velvyslanectví SRN v Praze a Český PEN klub. Za osobní nasazení a mimořádně aktivní přístup musíme poděkovat hlavní organizátorce Eugenii Trützschler von Falkenstein. Za osobní přítomnosti velvyslance Spolkové republiky Německo v České republice Andrease Kunneho se ujal slova Ondřej Vaculík, který mimo jiné řekl: "... referáty, tedy příspěvky ve sborníku si takovou pozornost zasluhují možná ještě více, než když zněly na konferenci. Totiž vzhledem k tomu,

co všechno se za rok a půl od konference ve světě událo, mnohé stati a úvahy vyznívají aktuálněji, naléhavěji, znepokojivěji a často i bolestněji. 

sborník 2023-obálka (1).jpeg

Výstižně to vyjadřuje Tomáš Czernin v závěru svého referátu slovy: „Období, které zažíváme nyní, vůbec není tak radostné, jak jsme si mysleli. Mám osobně strach z některých paralel, protože Rusko je stále říší zla a myslím, že to, co se teď děje

na Ukrajině, nás nutí k tomu, abychom všichni byli na pozoru, protože všechno může být ještě daleko horší. Neustále se mi

v hlavě vynořuje Machiavelli, který říká svému králi: „To království si dobudeš lehko, protože společnost je tam zjemnělá

a zženštilá dlouho trvajícím mírem.“ – konec citátu. Ano, je to vskutku ještě daleko horší, nově se rozpoutala hrůzná agrese Hamásu vůči Izraeli. Čímž ovšem sílí antisemitské tendence i na západě. Jsme vtažení více, než si myslíme.

Ataky antisemitismu vedou Židy k vystěhovávání do Izraele a zakládání nových osad, což se Palestině nelíbí. A to je také

podíl západu na krizi na Středním východě ..."

 

Sborník je - a to není běžné! - skutečně zajímavý, příspěvky jsou osobité, různorodé a stojí za čtení.

Je k dispozici v kanceláři PEN klubu v Kolowratském paláci.

Záznam z uvedení sborníku najdete na 

https://www.youtube.com/watch?v=rtsom7JMfGc&t=23s 

Dana Mojžíšová

Co jsme přečetli?

V září vyšla v nakaladatelství Listen útlá, ale skutečně nevšední kniha povídek Fialky, tajemství a jiné povídky spisovatelky Daniely Fischerové. Po právu upoutala pozornost hned dvou našich recenzentů - a to je dobře! Stojí za to si přečíst obě recenze - a poté, docela jistě! - i samotnou knížku.

V posledních letech česká literatura vzbuzuje podiv nad převahou spisovatelek románů, méně pak autorek povídkových příběhů. Nevybavuji si, který autor si kdysi postěžoval, jak je těžké napsat povídku, že raději se pustí se do psaní románu. Vzpomněl jsem si na to, když jsem se začetl do Fialek, tajemství a jiných povídek Daniely Fischerové a vybavil jsem si přitom také starého klasika Petera Altenberga, jeho Minutové romány. Danielu Fischerovou s ním samozřejmě nechci srovnávat, ale stručnost, až minucióznost jejích próz je víc než nápadná. Jistě přeháním, ale Daniela Fischerová vypráví

o životních situacích s takovou básnickou zkratkou jako kdyby nepatřila do dnešní ženské literární vlny. Ostatně, Fischerová neměla nikdy s krátkými útvary problém, vždyť je bytostná dramatička. Tak vstoupila a hned byla vykázána

z literatury. Vzpomeňme jen na dramatickou událost z konce sedmdesátých let v Realistickém divadle, kdy její hra Hodina mezi psem a vlkem byla po premiéře z politických důvodů stažena z programu.

Jak jsou nové povídky poutavé, tak jsou náročné. Vycházejí sice často z všedních situací, z okamžiků života a přitom skoro vždy jde o identitu, o někdy bolestné hledání, kým že to vlastně jsme. Malá dramata odhalují poznání sebe samých

a pohybují se v životních zkratkách. Často se vracejí zpátky až do dětství a pohybují se pak v širokém rozpětí mezi životem a smrtí.

Krásu zachycují okamžiky, které třeba nešťastnou náhodou mizí. Hrdinka povídky Komnata slz čeká s touhou po vyznání muže, jehož léta tajně miluje, očekává chvíli, kdy se ho konečně dočká, ale v osudovém okamžiku narazí na překážku. Zastaví se jí výtah, než ji vyprostí, zmešká mužovu návštěvu. Čekal u jejích dveří marně. Žena si po chvíli zoufalství řekne: Možná to není láska pro mne. Nemám na to. Je čas vrátit se k jednoduchým vztahům stárnoucí holky do nepohody.

V jedné z úvodních povídek knihy mě zaujala věta, kde autorka píše o štěstí a proč píše: Posečkej, chvíle, tolik krásná jsi! Zadržet okamžik, který už nepřestane, nikdy, nikdy dokud to nedovolím, dokud mě uprostřed moře nepřejede vlak.

Tolik Vladimír Karfík. A takhle o knize Daniely Fischerové Fialky, tajemství a jiné povídky hovoří Petr Nagy:

Tajné milenky i utajené děti, výstřední géniové, tragické omyly, vražedné fantazie, nejpodivnější podoby lásky a nečekané okamžiky, které nás navždy promění. Bezmála padesát povídek spisovatelky Daniely Fischerové přináší její nová, stopadesátistránková kniha Fialky, tajemství a jiné povídky, která vyšla v nakladatelství Euromedia Group pod značkou Listen. Etablovaná česká prozaička, dramatička, scenáristka, autorka knih pro děti a zkušená lektorka tvůrčího psaní, která v roce 2019 získala za svou tvorbu Cenu Českého PEN klubu, oslavila letos v únoru pětasedmdesáté narozeniny, ovšem na jejích textech to není znát – tedy pomineme-li určité penzum životní moudrosti, které si z jejich četby můžeme odnést. 

Už když jsem četl její předešlou povídkovou knihu Želvou proti zdi z roku 2017, musel jsem ocenit, jak dovedně tato autorka dokáže pracovat s žánrem krátké povídky. Dvě tři stránky jsou pro ni dostatečným prostorem k tomu, aby

na něm vystavěla příběh s jednou i více osobitými figurami a zakončila jej pádnou a často i překvapivou pointou.

Její mikropovídky se vyznačují úsporným stylem, ale přitom v nich není nouze o neotřelé metafory nebo pro autorku příznačné slovní hříčky. „Život jí byl jaksi malý a potřebovala ho zvětšit,“ opisuje třeba jedna z hrdinek bytostný sklon své matky všechno přehánět.

Zatímco ve zmíněném starším souboru převažovaly postavy stojící na prahu stáří a konfrontované se svými životními omyly, s nečekanými novými perspektivami či s vlastní smrtelností, tentokrát se autorce do příběhu mnohdy vejde celý lidský život – shrnutý do výstižné zkratky s akcentem položeným na vybraný posun mezi jeho ranou a pozdní etapou.

Při této konfrontaci dvou protilehlých fází jediného lidského života se obvykle vyjeví, nakolik naše osudy a vztahy poznamenávají nejrůznější mylné předpoklady, rodinná tajemství, skrývané city a podobně. Obzvláště se to týká zážitků

z dětství, jež mohou formovat a v případě traumat i deformovat celý náš další osud.

Stěžejním tématem povídek Daniely Fischerové zůstávají i tentokrát mezilidské vztahy, zvláště pak ty rodinné

a partnerské. Pokud jde o jejich vyznění, tam zdá se vstupuje do hry autorčin životní nadhled, její empatická a smířlivá povaha, možná i vliv buddhismu – ostatně za motto své sbírky si vybrala v tomto ohledu nadmíru výmluvné tibetské přísloví: „Kdo nebloudí, nemá o čem mluvit.“ Příběhy v knize Fialky, tajemství a jiné povídky tak nezřídka končí udobřením hrdinů, odpuštěním starých vin nebo očišťujícím pochopením letitých omylů. Ovšem stejně jako v předešlém svazku najdeme i v přítomné knize řadu krátkých próz vymykajících se jak nastíněnému schématu, tak převažujícímu civilnímu způsobu vyprávění. V některých povídkách si Daniela Fischerová pohrává s intertextovostí, jinde nechává vystoupit

do popředí autorský subjekt, několik postav má co do činění s ezoterikou anebo vykazuje autobiografické rysy.      

I díky tomu přítomný soubor povídek oplývá kýženou pestrostí, a přitom je tematicky dostatečně vyhraněný na to, aby nepůsobil jako prostý sběr textů z posledních let. Mezi autorkami své generace pak Daniela Fischerová rozhodně náleží

k těm, jejichž tvorbu lze směle doporučit i výrazně mladším čtenářům. Dost možná budou udiveni tím, jak originální, nadčasové a k tomu i poutavě podané příběhy jim dnes může vyprávět autorka narozená v roce 1948 a kolik si z nich mohou sami odnést, budou-li jí pozorně naslouchat. 

-PN-

Co je nového na webu Cadena Magica?

V půli října jsme na poetických stránkách Cadeny přivítali českou básnířku Alenu Vávrovou, která nám poskytla své verše celkem v šesti jazycích. Vedle básní přeložených do angličtiny a němčiny si tak můžete poslechnout báseň ve španělštině, přečíst si můžete básně v polském jazyce a v řečtině a samozřejmě i v naší krásné mateřštině. Bylo nám také ctí na webu zveřejnit báseň Kláry Hůrkové, která zazářila a zvítězila na světovém kongresu básníků 2023. Báseň s názvem oheň je neobyčejně citlivá a hlubokomyslného čtenáře zahřeje i tam, kde jiní cítí jen chlad.

Eva Vivien Havrlová, www.cadenamagica.com

Etymo & Eskymo Honzy Čápa: Kavaři a kafendy – seriál Jiný kafe (1)

Snad budete souhlasit, že chladnější listopad vyžaduje něco pro zahřátí, a tak pro milovníky češtiny představujeme seriál o univerzálně oblíbenému tmavému nápoji z rozemletých plodů kávovníku…

(píská opice)

 

Možná si říkáte: Proč tady ale posloucháme pískot té středoamerické ploskonosé opice, malpy kapucínské, kterou často využívali evropští flašinetáři a která své jméno kapucínská získala podle světlého nákrčníku i hlavy na jinak tmavém těle, kterýmžto zbarvením a srstí na temeni připomíná prý hábit mnichů z řádů kapucínů?

 

Pouštíme ji tady kvůli tomu, že v tomhle podobenství není sama. Vedle malpy a řeholnického řádu dala totiž kapuca název i vídeňskému kávovému nápoji „Kapuziner“ (čti kapucína) a následně také legendární směsi tmavě hnědého espressa, bílého mléka a běžové mléčné mikropěny, které dodnes říkáme kapučíno. (cappuccino)

 

V našem podcastovém seriálu se ještě dozvíte, čemu se v češtině říkalo kávoviny a co má káva javánská společného s programátory a programovacími jazyky. Nejdříve ale trochu historie …

 

V Praze se káva začala pít i díky Arménům a jeden z nich - jakýsi Jiří Bohdan Deodat - si roku 1714 otevřel první kavárnu na Starém městě, na rohu dnešní Liliové a Karlovky – byl to ten dům, kterému se říká „U zlatého hada“.

Do té doby se prý v Čechách káva prodávala jenom v lékárnách.

 

Národnost tohoto kavárníka je zajímavá kvůli tomu, že právě Arménci prý turecké slovo kahwe vyslovovali jako kahfe. A tím nás vlastně přiblížili výrazu povědomějšímu u Němců i v naší mateřštině – k českému kafi.

Spisovnější výraz káva si totiž naše mateřština osvojila teprve po kafi, a to z polštiny. Stalo se tak v době národního obrození, kdy od německy znějícího kafe našinci cítili potřebu odplout ke svému slovanství - mimochodem tedy

ze stejného důvodu, proč babiččino thé ustoupilo i ruskému výrazu čaj.

 

I v době kávovarů s digitálními displeji necháme si rádi udělat kávičku, ale starší slovo kafe zůstává lidové řeči

a jejím mluvčím přátelštější. Je nám důvěrnější, stejně jako mazlivé překapčo, anebo důvěrné latéčko. Kafčo

a kafíčko dokázalo českou společnost a její jazyk pěkně rozehřát, takže když roku 1878 vychází česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta, podaří se mu vedle slova kavař - tedy milovníka kávy - zachytit i další kouzelné výrazy, se kterými už se aktuální slovníky sice rozloučily, ale které se od lidového kafe ještě odvozovaly:

 

Dnešní provozovatelce kavárny například tehdejší čeština říkala kafenice, kterýžto výraz zřejmě vznikl přechýlením z mužského kafeníka, stejně jako domovnice z domovníka.

 

Častou konzumentku pak Kottův slovník označuje jako kafíčkářku. Ale nejen to! Pomocí rozšafné přípony známé

z fešandy nebo hopsandy – bývala dnešní kafařka ještě před nějakými 150 lety nazývána také kafendou.

 

Ale nebojte, v podcastovém seriálu nebudeme jen vzpomínat. Pokusíme se držet krok i s progresivním slovníkem baristů a jejich aktuálními nápoji jako jsou café tonic nebo flat white. Už příště si ale vysvětlíme, co má macchiato etymologicky společného s neposkvrněným početím!

-JČ-

bottom of page